Данная статья на стандартном диалекте
Данная статья на Милул-Халфирском диалекте

---

Princevæ damisa Druidej

---

Lubvìgæ

Unus des sorsip levatout dieki Druidviga ìt kvalita im denis evij ìt herktou dogmatædos æ uloth estalou zaůletdos lenšej ir prakcizej. Sìbs evij lejő svenedeotrè gésctou drek væ jev restæresa telé, les luttő dipelhè vétoš spravej aļentgveriga væ skuleuteő, mét denis stvůreu mollit damešæ métsept.

Nerestærő "prestau skrep" i kvalihőr Vivli pre Druidvig væ aur neìt vesmireļo métardeu zaůlet lenšej menz Druidæ. Nedivea sor deie, aur ìt terou percen mekjucleutej væ lubvìgej, ìħ vétoš druidej letfok vektoj æ denis kankviļok setælè spésifika tearau Druidviga:

Diantsanba

Druidvig ìt de gésctou jevo – dameš pre hutert, cajlét viő pre rečæ – druidæ deverok damis im princevì gésctou priļļ viő. Hutert eļődos ajk pro boimveļ jev preļtő sversa den gésctou priļļa, væ lok arfļè ako gésthőrjistoræ, priļļdiantoræ, vétdiantoræ ir unidiantoræ. Rečæ lok dipelhè juziena uloth teoræfikacados Jahveksa, gvestea, ìħ ever fremis priļļ sők ìt de evetorpreļau glorimo.

Druidæ-unidiantoræ taspok, ìħ restærő oneļ Unikmau Jahveks: ir diantìja væ diant, i kriir, denis bernejš neè aug Gést ir Gést Grancau, obe barastè koniļucia ajgorej ever passkra kleuta. Un rečæ druidæ æļt duoteistoræ, gvestea, ìħ restærő tvis fozej ir kriirej, denis eļő magno spésifičok aug Diant o Diantìja.

Druidæ-vétdiantoræ taspok, ìħ restærő vétoš diantej væ diantìjej, tempegvon gésthőrjistoræ væ priļļdiantoræ taspok, ìħ Jahveks nerestærő vroscé unus ir erven mieraut diantej, un vorei ìtrő im duer hőræ, væ de ìt Azoleut.

Efis eļő skverej hocè kaviotau letia vrohсa o nej, rest ozveļ ksajk anda tempieļt druidej setvő eik lentgverig ō mejlis: jivig druidej lejő sveůnikmè leutej, denis aivok cefreļismo utemej ever zvisčæ ō Jahveks æ eļő ajk vuzaut šelevè cermoné atveh, passè onnea Temprej væ ancjondè skuvié au er kén - preļea, ìħ duenne nusdos neaivő nusviļda sor eļurp, aut ìħ elevcajlék ìt bonvieļ mét Viu æ Priļļ.

Rett

Unem druidæ loirok priļļ æ gerbok stvard æ gésctou apras dedos, eļő ajkst taspok, ìħ restærok aļ gésct telo nus vrohton. Sæmfirtou hoi damisa druidej im restæres Retta – demivæ væ svojjæ, denis restærő ezedra pæiva korpou arfeļej, un denis ō dauns aļ mént rajreì.

Den "Rett" svedivon nus ako laer; pont nus envisson vial nus grošon. Un nus mine len laidè den laer tempé neik teaha, friaksé, itšé ir “marccjevé” resea itšé scamana.

Elevaut druidæ aivej cefreļt vrohcej ō priļļ Rett Telő, un de vesmireļ lenš ever tresc tereinæ. Nusgaļ, duer damešæ o gésctout ħlinæ taspok, ìħ restærő rett realita se macclet korpou tela, fir fajrant mét hőrvig, denis taspő ìħ alen metira restærő væ ìt rajreau. Tvehgaļ, celtiau mitoloj, denis artenfő set ando oujistej Druidviga, talafertouő om darkonæ den Retta. Trescgaļ, restæres Retta setbreglő im neanduvìje damešé eveotreu ō rem ačietaut druidædos, ovojs zveeļt skreoræ rispunsok, ìħ druidæ lub im traħ, denis agér gétesprag aug esetbunca (im denis gést restő im konsopter paħej, adaħeo leuta æ kreatìra). Biner evir viu resea ako leut o kreatìr, gést ìt Retčé.

Feirh æ hrestajkst

Unem kristiaut Druidæ lok gvestè, ìħ gést unus sveļ bunő Oršé, and druidej hoc damis fremis ačietaut endegervej, ìħ gést minelő traħ konsopteļt esetbuncej - ir adea ako leut, æ im elevaut paħæ, denis lok resè rottæ væ nevét hoæ, mine aut kreatìræ.

Vétoš druidej deverok aresa Filostrata Tianski, ìħ celtæ tasp, ìħ bunonc den telé, nus grošon Rett Telé, væ, treun, vial nus grošon ìr, nus bunon im Rett. Ever den terein, taveļőever druidej revilő planevè sor gést denis harestő temp hresta, unem nus haresten eik feirh antlit ra.

Tresc kemratæ Druidej

Luz ō kemrat pro traħ konsopteļt esetbuncej lejo utè efis nus vevrohtej sor kemratæ druidej. Druidæ ceļok, asmons dert, kultivitè im magnus, forehs æ léranta. Duer ernt viő Oršé, aut aļ alen unus, dő rem lort terou boriočé turnepè denæ ilnæ neħé.

21.01.2022